The rest of the album is not easy to digest (altough, we're getting used to more complicated stuff, which is hyped the same way), it contains three intermezzos, but if you're in the right mood it's helpful to get your mind together at some point.
Friday, 2 December 2011
Gang Gang Dance
When I first heard Gang Gang Dance on the BBC 6 music radio couple of months ago (album of the day or something like that) I thought it was kind of nice and distracting - especially the mesmerizing female voice. I've listened to the album a few times and then it was lost within the inners of my nook. Today, while I was walking towards a tunnel, it slowly started to rain and to play the song attached in the video down below. I don't know if walking through the tunnel (the one where you can't see the end of it) could've supported the experience of a glass jar, but I felt totally right with this song in my ears. You know those moments. I used to have one of those quite often, but it has been some time now. Enjoy!
The rest of the album is not easy to digest (altough, we're getting used to more complicated stuff, which is hyped the same way), it contains three intermezzos, but if you're in the right mood it's helpful to get your mind together at some point.
The rest of the album is not easy to digest (altough, we're getting used to more complicated stuff, which is hyped the same way), it contains three intermezzos, but if you're in the right mood it's helpful to get your mind together at some point.
Labels:
fresh,
Gang Gang Dance,
music video
Wednesday, 26 October 2011
Florence and The Machine - Ceremonials (2011)
Florence Welsch's second album is a piece of art. It has not the "hits on first hear" compilation format anymore, however, it is now more consistent and straightforwarded to the land of the inner of your head. I totally understand "The Machine" in it now. The music is more minimalistic, repetetive and urgent, it's a steam engine. There's more chorals than on "Lungs" and that is awesome - it makes every song a grower worth discovering. There's strong lyrics ("What The Water Gave Me", "Leave My Body"), Nr. 1 hit single ("Shake It Out"), trendy and Adele-friendly back-to-black-roots music ("Lover To Lover") and chorus you will be singing for yourself all day long ("Spectrum", "No Light, No Light"). Love it!
(Btw. A contest: Watch the attached video and tell me what Killers' song can you recognize in it...)
Labels:
Ceremonials,
Florence + The Machine,
fresh,
music,
music video
Sunday, 1 November 2009
Bloody Autumn Lives or The Collage Dedicated To A Winter Sleep
music: baddies - do the job, hockey - mind chaos, the kings of convenience - declaration of dependence, editors - in this light and on this evening, the xx, i've heard a lot of samantha fox lately, but it's not my fault, however, my tendencies for last few weeks are to grab all the songs i've got in my music file, put them in one playlist, turn on the random mode and see/listen to what comes up. Then i try to guess, what is being played, it's an encouraging entertainment for a lonely person.
i've been to the zoo, voluntarily.
wasn't at school most of the time
OUT OF MONEY
in love, still, and she came, and stayed for some time in the city, where you feel sorry because of people who are unable to realize, that you do have reasons to be sad...
this was supposed to be a cloud, clouds are very popular these days...
movies
district 9, rockenrolla, pripad pro zacinajiciho kata, klic k urcovani trpasliku, the flight of the conchords show
district 9, rockenrolla, pripad pro zacinajiciho kata, klic k urcovani trpasliku, the flight of the conchords show
raymond queneau - le chiendent, boris vian - l'automne en pékin Literature
i've been to the zoo, voluntarily.
wasn't at school most of the time
OUT OF MONEY
been to the library, glad to do all the decisions
nothing new around the band, no gigs, too cold for practice
in love, still, and she came, and stayed for some time in the city, where you feel sorry because of people who are unable to realize, that you do have reasons to be sad...
i don't feel like writing lately, but thanks for the cheering kick
this was supposed to be a cloud, clouds are very popular these days...
...eventually, you can't tag your own life.
Wednesday, 2 September 2009
Welcome To A New Academic Year
First, a prayer:
Memories:
Stop now, and dream about me:
Then look forward to what future hides...
Thursday, 13 August 2009
London, Field Day & Junior Boys + Sporto
Poprvé v letadle, výbornej výlet. Víno, gaymovie, cider, galerie, field day, nákupy. What could be more? Díky Danet, jestli se dohrabu někdy do 5. ročníku zkusim erasmus...

Field Day nemá cenu se tu o tom rozepisovat, sen mnoha místních pozérů tipnul bych si... Horrors příšerný, Delphic opět výborný, Little Boots, The XX, Four Tet taky. Mrzí mě, že jsem díky časový kolizi s Mogwai nestih Mystery Jets a taky Santigold... Následoval punkovej návrat jak z filmu kterej by se moh jmenovat třeba Lost In London, ale dobrý...



Junior Boys byla akce dost podpořená stále populárnější vodkou s juicem (kdo by to byl řek). Na to, že jsme šli původně (konečně) na Sporto a od JB jsme neznali jedinej tón, tak to bylo dobrý a inteligentní. Jo a i na to česky zpívající Sporto se dá získat rychlá a intenzivní závislost... Midi Lidi už jsme nestihli, škoda.


Labels:
field day,
junior boys,
london,
sporto
Friday, 31 July 2009
Humbug?!
Shitty title, damnslow tempo. Either it is a boring album or I just don't get it. Sad thing is, that it's not worth tryin' to decide, though. Speaking to myself: this kind of music fits only for final subtitles in another quentin tarantino's, cruel for nothing, movies. Alex Turner: "Potion Approaching" or "What came first, chicken or the dickhead?" Why?
PS: První půlka vznikla nejspíš spoluprací s českým undegroundem sedmdesátých let, konkrétně na "melodiích", tempu a rytmice se podíleli Plastic People Of The Universe.
PS: První půlka vznikla nejspíš spoluprací s českým undegroundem sedmdesátých let, konkrétně na "melodiích", tempu a rytmice se podíleli Plastic People Of The Universe.
Labels:
arctic monkeys,
music
Flo
This is the reason Amy Winehouse can't stop takin' on drugs again. Someone make a movie out of this.
Labels:
Florence + The Machine,
glastonbury,
live,
music video
Thursday, 30 July 2009
HOLIDAY
BP jsou v novým singlu strašlivě nenucení, neznudění a hlavně veselí. Tak buďte taky, jsou přeci prázdniny.
Labels:
bloc party
Tuesday, 16 June 2009
release! Release!! RELEASE!!!
2 nové písně ke stažení - jakékoliv šíření, kopírování a ládování do i-podu přikázáno. Recorded, mixed & mastered here. Special thx 2 V. Ševčík & marťani.


Monday, 8 June 2009
GoodBye Planet!
Skvělý kapely, sranda & vodka + strawberry juice
objevy: The Boxer Rebellion (!!), Baddies, Pendulum (přiznávám se)
zklamání: Peter, Björn and John, Orbital, 100°c
best of:
Jo a nejlíp to je asi vystižený tady
Sunday, 7 June 2009
Recording Day
And there's a little more to come, songs are in post-production...baj
Labels:
fotky,
recording,
studio wanted
Friday, 5 June 2009
Music Videos
Co mě dneska zaujalo:
GoodBooks - Beatiful To Watch (nesnášim klauny a cirkusy, ale tej písně se nemůžu zbavit..nelekejte se pomalýho začátku)
GoodBooks - Beatiful To Watch (nesnášim klauny a cirkusy, ale tej písně se nemůžu zbavit..nelekejte se pomalýho začátku)
Pull Tiger Tail - Animator (minimum náklady a dá se na to dívat, dobrej nápad...řídí nejspíš knight rider)
Ladyfuzz - Bouncy Ball (veselá píseň, a few moments appearence by Kele Okereke)
Ladyfuzz - Bouncy Ball (veselá píseň, a few moments appearence by Kele Okereke)
Labels:
goodbooks,
kele okereke,
ladyfuzz,
music video,
pull tiger tail
Wednesday, 3 June 2009
Global Economy Crisis, 9/11 Conspiracy & American Education
Tak jsem si procházel stránky, nabízející a odhalující lidem Pravdu (co by člověk neudělal, aby se vyhnul zkouškovýmu, že...) a přišel jsem na to, že všichni strašně nenávidí ameriku a zároveň se jí hrozně začínaj podobat, takže pak nenáviděj sami sebe za to, že se jí podobaj a nakonec se dozvíme, že nic není jak vypadá a hlavně, není dodnes nic uzavřeno a závěr ať si udělá každý sám, jak praví zlatý pravidlo pro zakončování článků enigmy. Nicměně story of stuff je pěknej animáč, ale takhle názorně by se dost dobře dal sestavit i film, kterej by kázal naprostej opak. A taky že už něco takovýho je. Vybavila se mi ta moje léta sedumnáctá (teda kromě toho, annie mi silně připomíná tu kanaďanku, která se nám snažila vysvětlit podobný témata, ale jak vona se...no břicho měla stejný prostě) kdy se to mělo tak, že stačila jedna věc, co byla donebevolající blbost a přišla snaha o totální negaci všeho vyřčenýho. Je zdravý nenechat si natlouct kraviny do hlavy, ale jakmile to někdo s tou zainteresovaností přehání, je to to samý, jenom na druhou stranu. Prostě něco jako porovnávání obamy s hitlerem, a podobný, např. "Dokument,ktorý odhaľuje rôzne plany židov,ktorí pomocou CIA,Médii a iných organizácií uskutočňuju svoje plány na ovládnutie sveta.V tejto časti sa dozviete niečo o vzniku USA, bankách, vojne a budúcnosti." (http://utajene.blog.cz/)
Každopádně všechno podstatný o demolici WTC, o tom, proč se zřítila i budova, do který žádný letadlo nenarazilo, o tom, kam se podělo zlato a proč se našly v tunelech auta naložený prachama a o uzavírání pojistek za 7 miliard, o falešnejch nahrávkách a o těch správnejch, ale ztracenejch nahrávkách, o passportu, kterej přežije všechno a o vyměňování letadel etc. je shrnuto ve filmu, kterej je dost DIY a asi to tak má bejt, faktem je, že jsem to vydržel dokoukat celý. Najdete ho tady (plus přiloženou best of konspirační teorií).
Tady je ještě zmiňovaná kritika Story of Stuff (aneb co na to racionalista aneb against leftists):
VS.
Každopádně všechno podstatný o demolici WTC, o tom, proč se zřítila i budova, do který žádný letadlo nenarazilo, o tom, kam se podělo zlato a proč se našly v tunelech auta naložený prachama a o uzavírání pojistek za 7 miliard, o falešnejch nahrávkách a o těch správnejch, ale ztracenejch nahrávkách, o passportu, kterej přežije všechno a o vyměňování letadel etc. je shrnuto ve filmu, kterej je dost DIY a asi to tak má bejt, faktem je, že jsem to vydržel dokoukat celý. Najdete ho tady (plus přiloženou best of konspirační teorií).
Tady je ještě zmiňovaná kritika Story of Stuff (aneb co na to racionalista aneb against leftists):
VS.
Takže kdybyste se nudili, procvičujte angličtinku a nezapomeňte si o všem udělat svůj vlastní závěr (uhúúú)! (jakoby to bylo možný, zlatá skepse...). Cya
PS: Jó, málem bych zapoměl, asi by se mělo napsat něco o tom nahrávání, ale tak.. příště.. kvůli tomu tady přeci nejsme...
PS: Jó, málem bych zapoměl, asi by se mělo napsat něco o tom nahrávání, ale tak.. příště.. kvůli tomu tady přeci nejsme...
Labels:
american dream,
krize
Friday, 29 May 2009
Transgressive "news"
Minule jsem se tady rozplýval nad kapelou battle, kterou objevil a pohřbil label transgressive records. Historie tohoto vydavatelství je docela zajímavá, zní tak nějak, s přihlédnutím do našich luhů a do háje, jako pohádka - v hlavní roli sen, bloc party, a few pints a taky půjčený peníze od taťky. Výsledkem je label, kterej plní funkci odrazový plochy (není to raketovej start, ale na druhou stranu, co se týče mýho vkusu snad ještě nešáhli vedle) pro ty mladý a naivní (pardon, nadějný). Systém pak funguje tak, že tady vydáme singl a najde si nás major nebo masa last.fm culture, kterýžto termín si půjčuji zde, a mezi takový počítám reginu spektor, foals, iron & wine, noisettes, the subways, the pipettes nebo grahama coxona. Další možnost je rozpadnout se (battle)...
Larrikin Love (2005 - 2007)
Tohle je/byl hodně zvláštní, optimistickej soubor. Je to podivný, ale i když se v jejich písních vyskytne něco, co fakt není můj cup of tea - reggae, country/bluegrass - spojujou to tak podivně, že mě to, nevim proč, hrozně rozesmívá (a to nikoliv škodolibě)... Dotáhli to od transgressive k warnerům, ale před vydáním alba to vzdali. Někdo si založil svoje vlastní larrikin love (pan i am), kytarista hraje s courtney love (according to wiki). Občas mě z toho přepadne pocit, že by western roku 2000 měl v hospodách přesně takovou muziku. A že to nemůžou brát vážně dokazuje píseň Happy As Annie, kde se od banja a houslí dostanem k diskotéce, která se zvrhne v punkovej nářez. Pak je klid. A pak to udělaj zas. A pak zas. No zkrátka nažhavte svoje vyhledávače a zkuste to, ať je veselo..
Btw. v následujícím videu opravdu není pavel liška s patkou, ani patrick wolf, ani profesor lupin...
GoodBooks
Tihle se odrazili, žijou a touhle dobou vydávaj pověstný druhý album. Začínali 2005 a momentálně se na svým myspaceu popisují jako post-glacial shower. Jejich sound z prvního alba control mi připomíná aktuální sunshine, s tím, že to bylo o dva roky dřív, je tam víc elektroniky, je tam víc diskorytmů a kytara je divoká jenom v ten svůj správnej moment, pak dá pokoj a je to tak dobře. Libí se mi, a to tak, že dost...
Aby to nebylo zase tak sáhodlouhý, vrátím se zase příště, teď se jdu učit akordy nebo jak se tomu říká, přeci jenom, to nahrávání a tak...
Larrikin Love (2005 - 2007)
Tohle je/byl hodně zvláštní, optimistickej soubor. Je to podivný, ale i když se v jejich písních vyskytne něco, co fakt není můj cup of tea - reggae, country/bluegrass - spojujou to tak podivně, že mě to, nevim proč, hrozně rozesmívá (a to nikoliv škodolibě)... Dotáhli to od transgressive k warnerům, ale před vydáním alba to vzdali. Někdo si založil svoje vlastní larrikin love (pan i am), kytarista hraje s courtney love (according to wiki). Občas mě z toho přepadne pocit, že by western roku 2000 měl v hospodách přesně takovou muziku. A že to nemůžou brát vážně dokazuje píseň Happy As Annie, kde se od banja a houslí dostanem k diskotéce, která se zvrhne v punkovej nářez. Pak je klid. A pak to udělaj zas. A pak zas. No zkrátka nažhavte svoje vyhledávače a zkuste to, ať je veselo..
Btw. v následujícím videu opravdu není pavel liška s patkou, ani patrick wolf, ani profesor lupin...
GoodBooks
Tihle se odrazili, žijou a touhle dobou vydávaj pověstný druhý album. Začínali 2005 a momentálně se na svým myspaceu popisují jako post-glacial shower. Jejich sound z prvního alba control mi připomíná aktuální sunshine, s tím, že to bylo o dva roky dřív, je tam víc elektroniky, je tam víc diskorytmů a kytara je divoká jenom v ten svůj správnej moment, pak dá pokoj a je to tak dobře. Libí se mi, a to tak, že dost...
Aby to nebylo zase tak sáhodlouhý, vrátím se zase příště, teď se jdu učit akordy nebo jak se tomu říká, přeci jenom, to nahrávání a tak...
Labels:
battle,
goodbooks,
larrikin love,
music,
transgressive records
Wednesday, 27 May 2009
Playlist Update
- Battle - Takuya
- Battle - The Longest Time
- Battle - Wicked Owl
- IAMX - An I For An I
- IAMX - Think Of England
- Scissorhands - Better Than The Best
- Scissorhands - Wake Up In Your Dreams
Labels:
battle,
iamx,
music,
scissorhands
Monday, 25 May 2009
Message from the leader

Hello umpa-lumpas of music! Je to tady, téměř po 3 letech se chystáme do studia. Po začátečnícké (mylné) euforii z Optimistic Future a DIY dirty pokusu/omylu Stroke Me vstupujeme (snad) do nové éry. Tento víkend jedeme do pekla v Hradci nahrát 2 hity. Ještě se neví zda to bude demo nebo jakože 2 singly? Každopádně už se na to těšíme, že to snad bude "TO". Po nahrátí se svěříme do rukou Vojty S. k mixu a masteringu (případě k electro-clashi, haha). Pak už jen spamovat, spamovat a penetrovat všechny available indie prdele...
Jinak jsem byl na Sunshine - gig byl musím říct docela povedenej, Orgáč k nim sedí a takhle natřískaný Roxy teda nepamatuju... S deskou je to trochu horší, takový pokračování Dreamera -
nic navíc, nic moc progrese, klasická špetka (sebe)vykrádání, prostě takhle to všem stačí a máme to tak rádi...
Takže nám zachovejte přízeň (žádná není, já vím...) a snad to nebude tak dlouho trvat a stát za hovno jako každý dosavadní nahrávání...
Labels:
recording,
sunshine,
whiteblackers
Sunday, 17 May 2009
Ancient Trip #2
Spolupráce Russella Lissacka a zpěvačky/kytaristky Mileny Mepris, předzvěst Ladyhawk orgií - Pin Me Down. V playlistu cryptic, její remix a pretty in pink. Enjoy.
Update: Bloc Party - Ares (Pin Me Down Remix )
Labels:
ladyhawk,
milena mepris,
music,
pin me down,
russell lissack
Thursday, 14 May 2009
Please The Ears
Tak t o h l e mě po dlouhý době doopravdy chytlo za aortu. Takhle by nejspíš zněli heavens, bez toho uklidňujícího filtru. Tady se pozná, kdo vyrůstal v mid 90's, nenechal se unýst grunge vlnou, ale zpracoval ji do inteligentního britpopu a ukázal russellovi lissackovi, co s kytarou. Jo, já vim, je to starý a jsou rozpadlý (za záhadných okolností), ale, tyvoe, jaktože jsem o nich předtím nikdy neslyšel? Jamie Ellis is a GOD! Jason Bavanandan is a Mani! Chk Chk Chk This Is Battle!
Labels:
battle,
jamie ellis,
music,
russell lissack,
uk
Wednesday, 13 May 2009
Gifting experimentation over gifted men
Rozhodl jsem se provést menší experiment.. sociální sítě vedou, ale na facebooku nejsem, nebojte.. Zkusím se chvíli adaptovat v jiný alternativě, která by měla být zaměřena více hudebním směrem (mainstream, sic...). Nicméně, pokud to půjde, budu se snažit házet sem písně, který nejdou tak lehce "koupit", či, použijeme-li tvrdší výrazivo, dokonce "sehnat" a přitom se nestáhnout do nevyzpytatelných spárů ilegality. Chystám se změnit z konzumenta ve zprostředkovatele. Snad tím neohrozím ani producenty, ani destruenty, ani jinou biologickou kategorii. Pokud by přeci jenom někdo měl pocit, že něco porušuju, nechť neváhá a informuje příslušné úřady a ještě před tím, pokud možno, taky mě samotnýho. Dík.
Pro prvníkrát si dejte živák Arctic Monkeys z Apolla. Na mně.
Arctic Monkeys - At The Apollo
Pro prvníkrát si dejte živák Arctic Monkeys z Apolla. Na mně.
Arctic Monkeys - At The Apollo
PS: Don't be affraid and leave a comment if you feel like you would/should..thx
UPDATE: Pokud vám to přehraje jenom ukázku z každý písničky, klikněte na ten odkaz pod tím, mělo by to potom jít normálně, snažím se to nějak přizpůsobit...
UPDATE: Pokud vám to přehraje jenom ukázku z každý písničky, klikněte na ten odkaz pod tím, mělo by to potom jít normálně, snažím se to nějak přizpůsobit...
Labels:
arctic monkeys,
live,
music,
playlist,
social network
Wednesday, 6 May 2009
Hangover & Retro Music
Maia Hirasawa - GBGVSSTHLM
Další ze zpěvaček, co se může last.fm komunitě silně protivit. Kate Nash ztělesňuje svojí vlastní škatulku, tudíž každá holka s kytarou nebo za piánem, co střídá bláznivě veselý pokřiky a melancholický stesky, bude nutně srovnávaná s ní (aspoň po nějakej čas) a mě baví si mezi nima vybírat. A Maia je zajímavě exotická směs - je to napůl švédka (zemi, který vděčím za ane brun), napůl japonka (odkud momentálně poslouchám zasněný shoegaze asobi seksu). Samotná deska, jejíž tajuplný název jsem si pro sebe dovolil přeložit jako Gothenburg vs Stockholm, je pak pravá postmoderní koláž, kde je pravej rokec se ságem, smyčce s piánem, pokřikovaní on' on' on' ooon a samozřejmě zamilovanej duet. Zdvojenej zpěv mi připomíná dvojku Tegan and Sara a zvláštní, trochu šišlavý zabarvení zase tetu Vivian z Pushing Daisies. Jestli něco postrádám, tak je to jakákoli spojnice s tradicí, konkrétně japonskou. Mám strach, aby se zvláštní lidi, jako je Maia, neintegrovali a nezeuropizovali natolik, že z nich potom budou jenom další Kate, akorát exotický, protože jim táhne na třicet a maj šikmý oči a přesto dokážou blbnout v klubu. Každopádně na kocovinu a podobně rozhozený stavy mysli doporučuju...
Další ze zpěvaček, co se může last.fm komunitě silně protivit. Kate Nash ztělesňuje svojí vlastní škatulku, tudíž každá holka s kytarou nebo za piánem, co střídá bláznivě veselý pokřiky a melancholický stesky, bude nutně srovnávaná s ní (aspoň po nějakej čas) a mě baví si mezi nima vybírat. A Maia je zajímavě exotická směs - je to napůl švédka (zemi, který vděčím za ane brun), napůl japonka (odkud momentálně poslouchám zasněný shoegaze asobi seksu). Samotná deska, jejíž tajuplný název jsem si pro sebe dovolil přeložit jako Gothenburg vs Stockholm, je pak pravá postmoderní koláž, kde je pravej rokec se ságem, smyčce s piánem, pokřikovaní on' on' on' ooon a samozřejmě zamilovanej duet. Zdvojenej zpěv mi připomíná dvojku Tegan and Sara a zvláštní, trochu šišlavý zabarvení zase tetu Vivian z Pushing Daisies. Jestli něco postrádám, tak je to jakákoli spojnice s tradicí, konkrétně japonskou. Mám strach, aby se zvláštní lidi, jako je Maia, neintegrovali a nezeuropizovali natolik, že z nich potom budou jenom další Kate, akorát exotický, protože jim táhne na třicet a maj šikmý oči a přesto dokážou blbnout v klubu. Každopádně na kocovinu a podobně rozhozený stavy mysli doporučuju...
Osmdesátkový new wave, který jsem teď, poté co jsem vyměnil poslech šumící desky za kompletní diskografii v mp3, nucen ocenit ještě jednou a ještě více. Kromě toho, že elektrickej bál je důkaz, že ska tady už bylo a líp, že český texty můžou bejt vtipný a zároveň nebejt sprostý nebo smysluprázdný (rik šou, co s tím sklem, chtělas to vidět), je úžasný sledovat surfování mezi rockovým nářezem, diskotékou a balkánskou dechovkou (notorik, zákon džungle,...). Kdo neuslyšel, nepochopí.
Labels:
Ane Brun,
Asobi Seksu,
Maia Hirosawa,
music,
Pushing Daisies,
Tango,
Tegan and Sara
Subscribe to:
Posts (Atom)

