Ano ano, parné léto roku 2006, vzpomínky se těžko dostávájí zpátky z temných hlubin urychlených mozků. Kažopádně první pokusy o demo neslo pár lidí dost rozporuplně. Reakce byly, to je hlavní. Take it or leave it, pro někoho nepřekousnutelná záležitost. Vize budoucnosti byly různé, například skoro na den přesně o rok dříve:
Kapela whiteblackers se konečně rozpadla. Honza V. prodává kytaru a svého čerstvě zrenovovaného saaba a kupuje si počítač. Pod pseudonymem BlackWaitress zakládá elektronický projekt se zpěvačkou Photolabu Magdalenou Š.
Vojta V. vytrhává svých 6 Bossů z pedalboardu, polévá je benzínem, zapaluje a hází ze 4. patra kolejí ostravské univerzity. Konečně není jeho skladatelský potenciál nijak potlačován a tak se vydává na dráhu rozervaného songwritera.
Damien Rice si ho vybírá jako support pro svoji ruskou část turné. Pepa Č. jako jediný pochopil, že zabývat se fidláním je nesmysl, proto demonstrativně věší basu na mikrofonní stojan a stává se ředitelem jedné bezvýznamné německé
firmy. Honza H. a Aleš S. přesvědčují Martina D. aby zformátoval, případně opekl nad ohněm všechny své notebooky. Následně jdou do sklepa pro staré dobré Jolany a Amatky a reunion Dětské
Výživy je na světě. Na první koncert na choceňském výstavišti se v síti Ticketpro prodá 5000 lístků...
Ale to už je dávno. Budoucnost má mnoho podob, a tak i my pokračujeme a vlivem doby se přetvařujeme. Tak trochu mimikry. Jeden případ z třiceti, co stojí za to.
Monday, 5 January 2009
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
No comments:
Post a Comment