Další koncert v domovině se konal navzdory místopřísežnému přesvědčení wojťase, kterej se zařek (a jeho přesvědčení jak jinak než časem dolehlo na celou kapelu), že v pk už nikdy hrát nebudem. Nemáme rádi pankáče. Nebo to je tím, že naše hrdost dostala zásah, když jsme zjistili, že nejsme uvedeni v sekci kapely. Nebo že nehrajeme dost tvrdě. Takže jsme HC nahradili vazbou. A pak zas. A zas. A pak mi vypnuli delay. Ale někdo nám i zatleskal (nebo mi jen zvonilo v uších? asi z toho vazbení). "Džet blak" (jak se vyslovil pořadatel) přišli, ale asi jim něco chybělo. Tak si jenom dali pivo a řekli, že džet blak nejsou. Takže se náš playlist roztáh do neuvěřitelných rozměrů a muselo se vzpomínat na starý pecky. A fláky.
Ale co bylo dobrý, tak po dlouhý době zvukař byl dobře naladěnej a k tomu i jeho obří mixpult. Takže zvukaři dík. Jakož i příchozím friends i zvědavcům. A taky rejpalům, co nabízej zpěvačky jako na běžícím páse. Pak byl nil, ale to jsem neviděl. Teda viděl, ale jinej den. A není rain jako rain. Co bylo dřív, to už asi nikdo nezjistí. Nás čekala osa zla, konec v matrixu.
Pár fotek, díky vojtovi a půjčenému foťáku:
