Friday 29 May 2009

Transgressive "news"

Minule jsem se tady rozplýval nad kapelou battle, kterou objevil a pohřbil label transgressive records. Historie tohoto vydavatelství je docela zajímavá, zní tak nějak, s přihlédnutím do našich luhů a do háje, jako pohádka - v hlavní roli sen, bloc party, a few pints a taky půjčený peníze od taťky. Výsledkem je label, kterej plní funkci odrazový plochy (není to raketovej start, ale na druhou stranu, co se týče mýho vkusu snad ještě nešáhli vedle) pro ty mladý a naivní (pardon, nadějný). Systém pak funguje tak, že tady vydáme singl a najde si nás major nebo masa last.fm culture, kterýžto termín si půjčuji zde, a mezi takový počítám reginu spektor, foals, iron & wine, noisettes, the subways, the pipettes nebo grahama coxona. Další možnost je rozpadnout se (battle)...

Larrikin Love (2005 - 2007)
Tohle je/byl hodně zvláštní, optimistickej soubor. Je to podivný, ale i když se v jejich písních vyskytne něco, co fakt není můj cup of tea - reggae, country/bluegrass - spojujou to tak podivně, že mě to, nevim proč, hrozně rozesmívá (a to nikoliv škodolibě)... Dotáhli to od transgressive k warnerům, ale před vydáním alba to vzdali. Někdo si založil svoje vlastní larrikin love (pan i am), kytarista hraje s courtney love (according to wiki). Občas mě z toho přepadne pocit, že by western roku 2000 měl v hospodách přesně takovou muziku. A že to nemůžou brát vážně dokazuje píseň Happy As Annie, kde se od banja a houslí dostanem k diskotéce, která se zvrhne v punkovej nářez. Pak je klid. A pak to udělaj zas. A pak zas. No zkrátka nažhavte svoje vyhledávače a zkuste to, ať je veselo..

Btw. v následujícím videu opravdu není pavel liška s patkou, ani patrick wolf, ani profesor lupin...




GoodBooks
Tihle se odrazili, žijou a touhle dobou vydávaj pověstný druhý album. Začínali 2005 a momentálně se na svým myspaceu popisují jako post-glacial shower. Jejich sound z prvního alba control mi připomíná aktuální sunshine, s tím, že to bylo o dva roky dřív, je tam víc elektroniky, je tam víc diskorytmů a kytara je divoká jenom v ten svůj správnej moment, pak dá pokoj a je to tak dobře. Libí se mi, a to tak, že dost...



Aby to nebylo zase tak sáhodlouhý, vrátím se zase příště, teď se jdu učit akordy nebo jak se tomu říká, přeci jenom, to nahrávání a tak...

Wednesday 27 May 2009

Playlist Update

  1. Battle - Takuya
  2. Battle - The Longest Time
  3. Battle - Wicked Owl
  4. IAMX - An I For An I
  5. IAMX - Think Of England
  6. Scissorhands - Better Than The Best
  7. Scissorhands - Wake Up In Your Dreams
(Funguje zatím jenom pro lidi s přístupem na t-disk ou, přihlásíte se normálně studijní číslo a heslo na portál... je to blbý, ale lepší řešení jsem zatím nevymyslel...)

Monday 25 May 2009

Message from the leader


Hello umpa-lumpas of music! Je to tady, téměř po 3 letech se chystáme do studia. Po začátečnícké (mylné) euforii z Optimistic Future a DIY dirty pokusu/omylu Stroke Me vstupujeme (snad) do nové éry. Tento víkend jedeme do pekla v Hradci nahrát 2 hity. Ještě se neví zda to bude demo nebo jakože 2 singly? Každopádně už se na to těšíme, že to snad bude "TO". Po nahrátí se svěříme do rukou Vojty S. k mixu a masteringu (případě k electro-clashi, haha). Pak už jen spamovat, spamovat a penetrovat všechny available indie prdele...

Jinak jsem byl na Sunshine - gig byl musím říct docela povedenej, Orgáč k nim sedí a takhle natřískaný Roxy teda nepamatuju... S deskou je to trochu horší, takový pokračování Dreamera -
nic navíc, nic moc progrese, klasická špetka (sebe)vykrádání, prostě takhle to všem stačí a máme to tak rádi...

Takže nám zachovejte přízeň (žádná není, já vím...) a snad to nebude tak dlouho trvat a stát za hovno jako každý dosavadní nahrávání...

Sunday 17 May 2009

Ancient Trip #2

Spolupráce Russella Lissacka a zpěvačky/kytaristky Mileny Mepris, předzvěst Ladyhawk orgií - Pin Me Down. V playlistu cryptic, její remix a pretty in pink. Enjoy.

Update: Bloc Party - Ares (Pin Me Down Remix )

Thursday 14 May 2009

Please The Ears


Tak t o h l e mě po dlouhý době doopravdy chytlo za aortu. Takhle by nejspíš zněli heavens, bez toho uklidňujícího filtru. Tady se pozná, kdo vyrůstal v mid 90's, nenechal se unýst grunge vlnou, ale zpracoval ji do inteligentního britpopu a ukázal russellovi lissackovi, co s kytarou. Jo, já vim, je to starý a jsou rozpadlý (za záhadných okolností), ale, tyvoe, jaktože jsem o nich předtím nikdy neslyšel? Jamie Ellis is a GOD! Jason Bavanandan is a Mani! Chk Chk Chk This Is Battle!


Wednesday 13 May 2009

Gifting experimentation over gifted men

Rozhodl jsem se provést menší experiment.. sociální sítě vedou, ale na facebooku nejsem, nebojte.. Zkusím se chvíli adaptovat v jiný alternativě, která by měla být zaměřena více hudebním směrem (mainstream, sic...). Nicméně, pokud to půjde, budu se snažit házet sem písně, který nejdou tak lehce "koupit", či, použijeme-li tvrdší výrazivo, dokonce "sehnat" a přitom se nestáhnout do nevyzpytatelných spárů ilegality. Chystám se změnit z konzumenta ve zprostředkovatele. Snad tím neohrozím ani producenty, ani destruenty, ani jinou biologickou kategorii. Pokud by přeci jenom někdo měl pocit, že něco porušuju, nechť neváhá a informuje příslušné úřady a ještě před tím, pokud možno, taky mě samotnýho. Dík.


Pro prvníkrát si dejte živák Arctic Monkeys z Apolla. Na mně.

Arctic Monkeys - At The Apollo

PS: Don't be affraid and leave a comment if you feel like you would/should..thx

UPDATE: Pokud vám to přehraje jenom ukázku z každý písničky, klikněte na ten odkaz pod tím, mělo by to potom jít normálně, snažím se to nějak přizpůsobit...

Wednesday 6 May 2009

Hangover & Retro Music

Maia Hirasawa - GBGVSSTHLM
Další ze zpěvaček, co se může last.fm komunitě silně protivit. Kate Nash ztělesňuje svojí vlastní škatulku, tudíž každá holka s kytarou nebo za piánem, co střídá bláznivě veselý pokřiky a melancholický stesky, bude nutně srovnávaná s ní (aspoň po nějakej čas) a mě baví si mezi nima vybírat. A Maia je zajímavě exotická směs - je to napůl švédka (zemi, který vděčím za ane brun), napůl japonka (odkud momentálně poslouchám zasněný shoegaze asobi seksu). Samotná deska, jejíž tajuplný název jsem si pro sebe dovolil přeložit jako Gothenburg vs Stockholm, je pak pravá postmoderní koláž, kde je pravej rokec se ságem, smyčce s piánem, pokřikovaní on' on' on' ooon a samozřejmě zamilovanej duet. Zdvojenej zpěv mi připomíná dvojku Tegan and Sara a zvláštní, trochu šišlavý zabarvení zase tetu Vivian z Pushing Daisies. Jestli něco postrádám, tak je to jakákoli spojnice s tradicí, konkrétně japonskou. Mám strach, aby se zvláštní lidi, jako je Maia, neintegrovali a nezeuropizovali natolik, že z nich potom budou jenom další Kate, akorát exotický, protože jim táhne na třicet a maj šikmý oči a přesto dokážou blbnout v klubu. Každopádně na kocovinu a podobně rozhozený stavy mysli doporučuju...



Osmdesátkový new wave, který jsem teď, poté co jsem vyměnil poslech šumící desky za kompletní diskografii v mp3, nucen ocenit ještě jednou a ještě více. Kromě toho, že elektrickej bál je důkaz, že ska tady už bylo a líp, že český texty můžou bejt vtipný a zároveň nebejt sprostý nebo smysluprázdný (rik šou, co s tím sklem, chtělas to vidět), je úžasný sledovat surfování mezi rockovým nářezem, diskotékou a balkánskou dechovkou (notorik, zákon džungle,...). Kdo neuslyšel, nepochopí.