Showing posts with label music. Show all posts
Showing posts with label music. Show all posts

Wednesday, 26 October 2011

Florence and The Machine - Ceremonials (2011)




Florence Welsch's second album is a piece of art. It has not the "hits on first hear" compilation format anymore, however, it is now more consistent and straightforwarded to the land of the inner of your head. I totally understand "The Machine" in it now. The music is more minimalistic, repetetive and urgent, it's a steam engine. There's more chorals than on "Lungs" and that is awesome - it makes every song a grower worth discovering. There's strong lyrics ("What The Water Gave Me", "Leave My Body"), Nr. 1 hit single ("Shake It Out"), trendy and Adele-friendly back-to-black-roots music ("Lover To Lover") and chorus you will be singing for yourself all day long ("Spectrum", "No Light, No Light"). Love it!



(Btw. A contest: Watch the attached video and tell me what Killers' song can you recognize in it...)







Sunday, 1 November 2009

Bloody Autumn Lives or The Collage Dedicated To A Winter Sleep




music: baddies - do the job, hockey - mind chaos, the kings of convenience - declaration of dependence, editors - in this light and on this evening, the xx, i've heard a lot of samantha fox lately, but it's not my fault, however, my tendencies for last few weeks are to grab all the songs i've got in my music file, put them in one playlist, turn on the random mode and see/listen to what comes up. Then i try to guess, what is being played, it's an encouraging entertainment for a lonely person.

movies
district 9, rockenrolla, pripad pro zacinajiciho kata, klic k urcovani trpasliku, the flight of the conchords show

raymond queneau - le chiendent, boris vian - l'automne en pékin Literature

i've been to the zoo, voluntarily.

wasn't at school most of the time

OUT OF MONEY

been to the library, glad to do all the decisions


nothing new around the band, no gigs, too cold for practice


in love, still, and she came, and stayed for some time in the city, where you feel sorry because of people who are unable to realize, that you do have reasons to be sad...

i don't feel like writing lately, but thanks for the cheering kick

this was supposed to be a cloud, clouds are very popular these days...


...eventually, you can't tag your own life.


Friday, 31 July 2009

Humbug?!

Shitty title, damnslow tempo. Either it is a boring album or I just don't get it. Sad thing is, that it's not worth tryin' to decide, though. Speaking to myself: this kind of music fits only for final subtitles in another quentin tarantino's, cruel for nothing, movies. Alex Turner: "Potion Approaching" or "What came first, chicken or the dickhead?" Why?


PS: První půlka vznikla nejspíš spoluprací s českým undegroundem sedmdesátých let, konkrétně na "melodiích", tempu a rytmice se podíleli Plastic People Of The Universe.

Friday, 29 May 2009

Transgressive "news"

Minule jsem se tady rozplýval nad kapelou battle, kterou objevil a pohřbil label transgressive records. Historie tohoto vydavatelství je docela zajímavá, zní tak nějak, s přihlédnutím do našich luhů a do háje, jako pohádka - v hlavní roli sen, bloc party, a few pints a taky půjčený peníze od taťky. Výsledkem je label, kterej plní funkci odrazový plochy (není to raketovej start, ale na druhou stranu, co se týče mýho vkusu snad ještě nešáhli vedle) pro ty mladý a naivní (pardon, nadějný). Systém pak funguje tak, že tady vydáme singl a najde si nás major nebo masa last.fm culture, kterýžto termín si půjčuji zde, a mezi takový počítám reginu spektor, foals, iron & wine, noisettes, the subways, the pipettes nebo grahama coxona. Další možnost je rozpadnout se (battle)...

Larrikin Love (2005 - 2007)
Tohle je/byl hodně zvláštní, optimistickej soubor. Je to podivný, ale i když se v jejich písních vyskytne něco, co fakt není můj cup of tea - reggae, country/bluegrass - spojujou to tak podivně, že mě to, nevim proč, hrozně rozesmívá (a to nikoliv škodolibě)... Dotáhli to od transgressive k warnerům, ale před vydáním alba to vzdali. Někdo si založil svoje vlastní larrikin love (pan i am), kytarista hraje s courtney love (according to wiki). Občas mě z toho přepadne pocit, že by western roku 2000 měl v hospodách přesně takovou muziku. A že to nemůžou brát vážně dokazuje píseň Happy As Annie, kde se od banja a houslí dostanem k diskotéce, která se zvrhne v punkovej nářez. Pak je klid. A pak to udělaj zas. A pak zas. No zkrátka nažhavte svoje vyhledávače a zkuste to, ať je veselo..

Btw. v následujícím videu opravdu není pavel liška s patkou, ani patrick wolf, ani profesor lupin...




GoodBooks
Tihle se odrazili, žijou a touhle dobou vydávaj pověstný druhý album. Začínali 2005 a momentálně se na svým myspaceu popisují jako post-glacial shower. Jejich sound z prvního alba control mi připomíná aktuální sunshine, s tím, že to bylo o dva roky dřív, je tam víc elektroniky, je tam víc diskorytmů a kytara je divoká jenom v ten svůj správnej moment, pak dá pokoj a je to tak dobře. Libí se mi, a to tak, že dost...



Aby to nebylo zase tak sáhodlouhý, vrátím se zase příště, teď se jdu učit akordy nebo jak se tomu říká, přeci jenom, to nahrávání a tak...

Wednesday, 27 May 2009

Playlist Update

  1. Battle - Takuya
  2. Battle - The Longest Time
  3. Battle - Wicked Owl
  4. IAMX - An I For An I
  5. IAMX - Think Of England
  6. Scissorhands - Better Than The Best
  7. Scissorhands - Wake Up In Your Dreams
(Funguje zatím jenom pro lidi s přístupem na t-disk ou, přihlásíte se normálně studijní číslo a heslo na portál... je to blbý, ale lepší řešení jsem zatím nevymyslel...)

Sunday, 17 May 2009

Ancient Trip #2

Spolupráce Russella Lissacka a zpěvačky/kytaristky Mileny Mepris, předzvěst Ladyhawk orgií - Pin Me Down. V playlistu cryptic, její remix a pretty in pink. Enjoy.

Update: Bloc Party - Ares (Pin Me Down Remix )

Thursday, 14 May 2009

Please The Ears


Tak t o h l e mě po dlouhý době doopravdy chytlo za aortu. Takhle by nejspíš zněli heavens, bez toho uklidňujícího filtru. Tady se pozná, kdo vyrůstal v mid 90's, nenechal se unýst grunge vlnou, ale zpracoval ji do inteligentního britpopu a ukázal russellovi lissackovi, co s kytarou. Jo, já vim, je to starý a jsou rozpadlý (za záhadných okolností), ale, tyvoe, jaktože jsem o nich předtím nikdy neslyšel? Jamie Ellis is a GOD! Jason Bavanandan is a Mani! Chk Chk Chk This Is Battle!


Wednesday, 13 May 2009

Gifting experimentation over gifted men

Rozhodl jsem se provést menší experiment.. sociální sítě vedou, ale na facebooku nejsem, nebojte.. Zkusím se chvíli adaptovat v jiný alternativě, která by měla být zaměřena více hudebním směrem (mainstream, sic...). Nicméně, pokud to půjde, budu se snažit házet sem písně, který nejdou tak lehce "koupit", či, použijeme-li tvrdší výrazivo, dokonce "sehnat" a přitom se nestáhnout do nevyzpytatelných spárů ilegality. Chystám se změnit z konzumenta ve zprostředkovatele. Snad tím neohrozím ani producenty, ani destruenty, ani jinou biologickou kategorii. Pokud by přeci jenom někdo měl pocit, že něco porušuju, nechť neváhá a informuje příslušné úřady a ještě před tím, pokud možno, taky mě samotnýho. Dík.


Pro prvníkrát si dejte živák Arctic Monkeys z Apolla. Na mně.

Arctic Monkeys - At The Apollo

PS: Don't be affraid and leave a comment if you feel like you would/should..thx

UPDATE: Pokud vám to přehraje jenom ukázku z každý písničky, klikněte na ten odkaz pod tím, mělo by to potom jít normálně, snažím se to nějak přizpůsobit...

Wednesday, 6 May 2009

Hangover & Retro Music

Maia Hirasawa - GBGVSSTHLM
Další ze zpěvaček, co se může last.fm komunitě silně protivit. Kate Nash ztělesňuje svojí vlastní škatulku, tudíž každá holka s kytarou nebo za piánem, co střídá bláznivě veselý pokřiky a melancholický stesky, bude nutně srovnávaná s ní (aspoň po nějakej čas) a mě baví si mezi nima vybírat. A Maia je zajímavě exotická směs - je to napůl švédka (zemi, který vděčím za ane brun), napůl japonka (odkud momentálně poslouchám zasněný shoegaze asobi seksu). Samotná deska, jejíž tajuplný název jsem si pro sebe dovolil přeložit jako Gothenburg vs Stockholm, je pak pravá postmoderní koláž, kde je pravej rokec se ságem, smyčce s piánem, pokřikovaní on' on' on' ooon a samozřejmě zamilovanej duet. Zdvojenej zpěv mi připomíná dvojku Tegan and Sara a zvláštní, trochu šišlavý zabarvení zase tetu Vivian z Pushing Daisies. Jestli něco postrádám, tak je to jakákoli spojnice s tradicí, konkrétně japonskou. Mám strach, aby se zvláštní lidi, jako je Maia, neintegrovali a nezeuropizovali natolik, že z nich potom budou jenom další Kate, akorát exotický, protože jim táhne na třicet a maj šikmý oči a přesto dokážou blbnout v klubu. Každopádně na kocovinu a podobně rozhozený stavy mysli doporučuju...



Osmdesátkový new wave, který jsem teď, poté co jsem vyměnil poslech šumící desky za kompletní diskografii v mp3, nucen ocenit ještě jednou a ještě více. Kromě toho, že elektrickej bál je důkaz, že ska tady už bylo a líp, že český texty můžou bejt vtipný a zároveň nebejt sprostý nebo smysluprázdný (rik šou, co s tím sklem, chtělas to vidět), je úžasný sledovat surfování mezi rockovým nářezem, diskotékou a balkánskou dechovkou (notorik, zákon džungle,...). Kdo neuslyšel, nepochopí.




Monday, 9 March 2009

Tak nám zabili fabchannel, paní müllerová

Prohlášení:
After nine passionate and beautiful years of sharing the most amazing concert recordings with you, Fabchannel is stopping. A great number of record labels still won't allow us to record their artists. This prevents us from offering what we need to keep Fabchannel alive.

We want to sincerely thank you for all support through the years! It has been an amazing time, but unfortunately this is where it ends.

With a bleeding heart we're pulling the plug of our online archive Friday 13th of March. Until that time, enjoy your favorite concerts and who knows… we'll meet again.

Justin Kniest, CEO

Tak to by byla jedna příjemná alternativa k youtube, nabízející kvalitně zaznamenané živáky od rozervanců v sekci songwriters (recommended: iron&wine, damien rice, ane brun, kate nash) přes indiány (bloc party, the sunshine underground, saybia, mgmt...) po úlety typu b52's... Nemám rád chytrý kecy na téma velký hudební vydavatelství = moloch, ale po tom, co neustále mizí oficiální videa nebo zvukový stopy (aspoň toho vodičku tam zatím nechali) teď přijdeme i o památky z paradisa. Zbejvaj necelý čtyři dny...


Tuesday, 3 February 2009

Echoes of the Future #3

Poslechový souhrn:

V lednu se roztrhnul pytel s folkařema, asi už všichni ti vousáči cejtěj v kostech, že se blíží jaro, a tak vylejzaj z děr.
  • Gustaf Spetz (sweden) - nemůžu si pomoct, ale pořád tam slyším toho trpícího thoma yorka.
  • Peasant - jsou moc příjemný, zasněný písně co běžej ve filmech, kde jsou zpomalený záběry Jí a ta píseň vyjadřuje, jak moc tam chybí On
  • Phaser - jsou starší (2002) shoegaze, maj pěknej zvuk, připomíná mi to Saybiu, ale není to tak uřvaný
  • Timber Timbre a The Dogs už jsou na nmm, psi jsou normálnější, jsou pro mě zatím stravitelnější (1, 2, 3, 4 useless useless me, lalala)
Na závěr folkového speciálu tradičně žena, pokrývající arcade fire:



Dále cz toneless dávaj album zadarmo, což je chvályhodné i poslouchatelné (narozdíl od pusinek, který maj jenom dobrej soundtrack). Po roce a půl jsem se odvážil pustit si telefon tel aviv, doufám, že s tou jeho smrtí to nemá nic společnýho. Objevil jsem stopu po prvních boy kill boy u the jakes a sluší jim to, i když suzie tam není. Libí se mi teď hlavně the whitest boy alive, je to zvuk nu jazzu ale s melodiema a dělaj dobrou atmosféru. Stejně jako věčně omílaní animal collective, který mi přijdou ryze atmosférický - jdou u toho prostě přečíst noviny. Tv on the radio jsou dobrá koláž. Pro studium delayů jsou dobrý coastal a pěknej zvuk čistejch kytar maj gray may z finska (hlavně v daisy chain on knife parade). Junior Boys = party. Starší video:



Jinak wb zkouší zkoušet, hlavní je se sejít, poslepoval, poupravil a vyfotil jsem si pedalboard (ale je zamaskovanej kvůli opisování :)) a vyhlížím ps-5. Plány se snovaj, ale pomalu. Snad to nakonec bude stát za to.

Thursday, 8 January 2009

Echoes of the Future #1


Přišel čas zimního spánku, takže bychom se měli zamyslet nad tím, kam to nasměrovat. Nebo se taky můžeme spokojit s faktem, že "budoucnost je nejistá" a pokračovat v tom, co už se děje, a to bez zámyslu, křesomyslu i nezamyslu. Je zkouškový. Takže zkoušíme všechno možný kromě toho, co zavání studiem. Hledáme nový kapely (nebo spíš starý, nepoznaný). Luštíme hádanku fenoménu 8 bitu (a to není ten z bulánků). Já tomu teda zatím moc nerozumím. Nacházíme další a další inkarnace the cure a new order a je to tak správné. Takže je potřeba proposlouchat se k nějakejm novejm výtvorům a pak se do toho pustit. Ovšem až nebude -23 (= mínus jedna ve zkušebně). Jan Ponocný mluví hezky o dělání hudby prozrazuje a pár tajemství zelený krabice zázraků od line6 (což není pravda ani aktuální, ani budoucnost, ale tak..). Skrze čas taky prolítla jedna pozvánka.


Martine, nezlob se, že to tady tak otevřeně, ale třeba se pak sen doopravdy stane skutečností. Aspoň já, jakožto mluvčí generace, která měla tu smůlu a přišla až po výživě, bych to teda zažít chtěl. Salve.

Monday, 5 January 2009

Hello


pokud Vám nestačí ořezaná verze informací ze života mladých a nepochopených pozérů whiteblackers, připravili jsme pro Vás weblog u příležitosti nových začátků, který má za úkol odhalit to, jak k nám přichází inspirace a možná díky tomu přijdete i na to, proč jsme se, ač proti své vůli, ocitli v roli lokálních trendsetters. Budete zde nacházet reporty z koncertů, fotky, komentáře o tom, co se děje po okolí a jak se to promítá do nás. A pokud ne, tak tady bude něco úplně jinýho. Pomůže Vám to orientovat se v tom, co uctívat a co nenávidět. Žijeme v postmoderní době a velká část života se řídí právě tímhle. Tak reagujte. Poklona