Transgressive "news"

Minule jsem se tady rozplýval nad kapelou battle, kterou objevil a pohřbil label transgressive records. Historie tohoto vydavatelství je docela zajímavá, zní tak nějak, s přihlédnutím do našich luhů a do háje, jako pohádka - v hlavní roli sen, bloc party, a few pints a taky půjčený peníze od taťky. Výsledkem je label, kterej plní funkci odrazový plochy (není to raketovej start, ale na druhou stranu, co se týče mýho vkusu snad ještě nešáhli vedle) pro ty mladý a naivní (pardon, nadějný). Systém pak funguje tak, že tady vydáme singl a najde si nás major nebo masa last.fm culture, kterýžto termín si půjčuji zde, a mezi takový počítám reginu spektor, foals, iron & wine, noisettes, the subways, the pipettes nebo grahama coxona. Další možnost je rozpadnout se (battle)...

Larrikin Love (2005 - 2007)
Tohle je/byl hodně zvláštní, optimistickej soubor. Je to podivný, ale i když se v jejich písních vyskytne něco, co fakt není můj cup of tea - reggae, country/bluegrass - spojujou to tak podivně, že mě to, nevim proč, hrozně rozesmívá (a to nikoliv škodolibě)... Dotáhli to od transgressive k warnerům, ale před vydáním alba to vzdali. Někdo si založil svoje vlastní larrikin love (pan i am), kytarista hraje s courtney love (according to wiki). Občas mě z toho přepadne pocit, že by western roku 2000 měl v hospodách přesně takovou muziku. A že to nemůžou brát vážně dokazuje píseň Happy As Annie, kde se od banja a houslí dostanem k diskotéce, která se zvrhne v punkovej nářez. Pak je klid. A pak to udělaj zas. A pak zas. No zkrátka nažhavte svoje vyhledávače a zkuste to, ať je veselo..

Btw. v následujícím videu opravdu není pavel liška s patkou, ani patrick wolf, ani profesor lupin...

GoodBooks
Tihle se odrazili, žijou a touhle dobou vydávaj pověstný druhý album. Začínali 2005 a momentálně se na svým myspaceu popisují jako post-glacial shower. Jejich sound z prvního alba control mi připomíná aktuální sunshine, s tím, že to bylo o dva roky dřív, je tam víc elektroniky, je tam víc diskorytmů a kytara je divoká jenom v ten svůj správnej moment, pak dá pokoj a je to tak dobře. Libí se mi, a to tak, že dost...

Aby to nebylo zase tak sáhodlouhý, vrátím se zase příště, teď se jdu učit akordy nebo jak se tomu říká, přeci jenom, to nahrávání a tak...